Nikdo není dokonalý.Všechno zlé je pro něco dobré.Snažím se být dobrá a milující matka a dávat dětem jen to nejlepší,někdy je to opravdu těžké,když před sebou vidíte vzdouvajícího se syna,teď mluvím o tom starším,jak se vzteká,to mi vždycky tečou nervy a kolikrát taky vybuchnu a pak mně to mrzí.Ale zase by měl vědět,že se to nedělá.Výchova není vůbec lehká,to už vím, i přesto se snažím dát mým dvoum synům dostatek lásky a porozumění.Nejkrásnější odměnou je,když pak Kubík přijde a řekně:Mám tě rád.To umí fakt báječně i přes to,jakej je to rarach.A Pepíček ten se pořád směje.Tak snad jsou se mnou spokojení.


Výchova je podle mně o přemíře trpělivosti a lásky-musíme mít v sobě moře lásky.A ani já nepatřím k těm,co měli nejšťastnější dětství.Naši se rozvedli.Mamka nás vychovávala sama a vím,že to neměla jednoduchý.Ale i přes to všechno si myslím,že nás vychovala,jak nejlíp mohla.Ale fakt je ten,že táta tomu dodá ty správný grády.Ale to už je z jiného soudku.
